Frenetické ovace celého parlamentu včetně premiéra vlády Justina

 Trudeaua, za přítomnosti prezidenta Ukrajiny Zelenského a jeho choti krutému nacistovi Jaroslavu Hunkovi, nemá v poválečných dějinách světa, který si ještě stále říká civilizovaný, obdoby.

Zprávy o tom dotekly i do naší jinak "informačně uzamčené kotliny" (např. MAP 1791 nebo PL 24.9.2023.) Vyvolává to dojem, jako by někdo aplaudoval Eichmannovi...

Je naprosto správné, že proti této odporné adoraci nacismu, porušující veškerá ustanovení Norimberského soudu, se zdvihla vlna světového odporu - vyjma České republiky. Naopak - náš parlament odmítl návrh poslance Foldyny na odsouzení tohoto aktu, který zničil morální rating Kanady. Naši poslanci si zjevně zvykli na tuto ostudu.

Lze poděkovat jednak rakouskému Centru Simona Wiesenthala, jednak židovské organizaci B'nai B'rith International, kteří se vedle historika Ivana Kačanovského ozvali jako jedni z prvních proti této nacistické modloslužbě. Šlo - řečeno s našimi židovskými bratřími - o pyramidální chucpe - první takového rozsahu od konce II. světové války.

Kanada tedy drží otřesný primát ve světové ostudě. Taková krásná země - a takový hanebný akt…

Samozřejmě, každá taková groteska má své tragikomické prvky.

Pan premiér Trudeau se pokusil vyvinit, když svalil veškerou odpovědnost na pana předsedu parlamentu. Čímž jej hodil přes palubu parlamentu a de facto přiměl k rezignaci (?). Projev pana předsedy, přes veškerou jeho rezignační snahu působil jako "projev školáka, kajícího se za rozbité okno tělocvičny". Když uzavřeme tuto hyperbolu, tady ovšem jde o mnohem více - nejen pro Kanadu, ale pro celý svět!

A právě zde padlo to signifikantní slovo - "nevěděl" - a ještě hůře - "nic nevěděl".

Tak oni všichni "nevěděli"!

Pan předseda, pan premiér, páni poslanci a poslankyně, nevěděli, koho si přivedli do parlamentu!

Zde se hodí ona známá právnická formule - "měli vědět a museli vědět!"

Takže všichni pánové a dámy z kanadského parlamentu a vlády, nic nevěděli o nacismu, nic nevěděli o tom, že Kanada byla v předních řadách bojovníků proti nacismu v dobách Churchillových - a navíc se tam ostudně spojovalo jméno Churchilla s bojem nacisty Hunky.

Prý za demokracii!

Za "demokracii vraždění Židů, Slovanů!"

Historik Ivan Kačanovský jako správný vědec pozitivista přinesl fakta, dokonce i fotografie vztahující se k - dle mého mínění - válečnému zločinci Hunkovi. Protože každý, kdo jednal jako pan Hunka, může být pokládán za válečného zločince - podle měřítek a regulí Norimberského soudu.

On sám přiznal podle svého vyjádření v roce 2011, jak v rodné obci čekali na německé rytíře, kteří vystřílí prchající Poláky. On sám jako gymnasista podle vlastních slov citovaných historikem Kačanovským, vstoupil jako dobrovolník do haličské divize Waffen SS.V táboře SS, kde byl cvičen, probíhaly masové popravy Poláků, Židů a Slovanů. Waffen SS Galizien na popravy jezdila jako na cvičné střelby!

Po porážce jeho XIV. divize Galizien Sověty, prchali přes Slovensko, kde vraždili Slováky a československé policisty, do Rakouska.

Tam se vzdal Britům.

Přitom i v USA jsou dodnes divize Galizien a UPA pokládány za nepřátelské, potažmo zločinecké organizace.

Jestliže prezident Ukrajiny představil tohoto muže jako bojovníka za demokracii proti Rusům, vyrobil sám pro Ukrajinu důkaz, kde jsou nacisté, kteří jsou vydáváni za bojovníky za Evropu a demokratický Západ. Za asistence a aplausu kanadských předáků.

Staří funkcionáři by se mohli zeptat "Kde soudruzi Zelenský a Kanaďané udělali chybu?"

Paradoxně nahráli na smeč nejen Rusům, ale i celému antifašistickému světu.

A ještě něco.

Pan premiér Trudeau se omlouval - sice nejapně, groteskně, jak by pravil Holmes - ale přece - všem světovým židovským bratřím. To je správné, a kdyby to bylo míněno upřímně, velmi chvályhodné.

Ale zapomněl ještě na jedna etnika - na Slovany!

Zavraždění Slované neměli nárok na omluvu?

Skončím jen jediným příkladem od nás.

V Osvětimi I (Auschwitz I) byli zahubeni nejen mnozí Evropané - Francouzi, Belgičané, atd., ale především Poláci, Jugoslávci, Rusové, a též Čechoslováci, - Židé, Češi a Romové.

Podle Marka Poloncarze v knize o osudech vězňů z českých zemí v Osvětimi, jich bylo téměř 43 tisíce. Byli tam v Auschwitz I., i mí dva strýcové z otcovy a matčiny strany.

Oba zahynuli...

A co naše vlastenecká sdružení, odbojáři, legionáři?

Budou pokračovat ve svém hlubokém mlčení - v silenciu perpetuu?

Nakonec připomeňme slova našeho blahoslaveného Ing. Simona Wiesenthala: