AKTUALITY

Vážení přátelé,

obdrželi jsme závažné informace od německých přátel, kteří působí v mezinárodních výborech při památnících při bývalých koncentračních táborech z II. světové války. O víkendu německá média informovala o aktuálním průzkumu památných míst Dachau, Buchenwald, Bergen-Belsen, Neuengamme, Sachsenhausen/Ravensbrück, který provedla organizace Redaktionsnetzwerk Deutschland. Dnes jsem dostal z mezinárodního výboru International Sachsenhausen Komitee znepokojivé zprávy o nárůstu akcí extrémní pravice proti těmto památným místům v Německu.

V příloze tohoto dopisu k tomu přikládám počítačový překlad článku z listu "Tagesspiegel" z 22.9.2023 (online 13:56).

Alois Martinek, člen SUOT Valašské Meziříčí a člen ISK za Českou republiku

17.listopad, 21.srpen a kde jsou další klíčová výročí?

20. 8. 2023

Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Moravská Třebová

Když jsem v Metru z 18.srpna 2023 četl interview Barbory Šubrtové, organizátorky akce Never More 68 s redaktorem Markem Peškou, připadal jsem si jako dinosaurus našich dějin. Jako přímý pamětník srpna 68 a samozřejmě doby předchozí si dobře pamatuji reálie té doby.

Proto mne zarazila tvrzení, že výročí srpna by mělo být stejně připomínáno, jako výročí 17.listopadu.Navíc nebylo řečeno, jak by měl být připomínán 17.listopad - jako výročí kruté velkoněmecké represálie národa se studenty v čele, anebo jako výročí toho, čemu se říká boj o demokracii roku 89?

Odpověď na to by měl dát sám původní název výročí, pocházející z Londýna - Světový den studentstva.

Leč zpět k 21. srpnu - jak to vlastně bylo.

Brno 21.srpna 1968 obsazovali ukrajinští a další sovětští vojáci, což jsem přímo zažil. Dále jsem zažil ve své bývalé domovské obci Bílovicích nad Svitavou nikoli Sověty, nýbrž Bulhary. Chlapci vůbec nevěděli, kde se nacházejí a domluvil jsem se s nimi rusky, když nabírali vodu v helmách ze Svitavy. Ukázal jsem jim studnu pitné vody a informoval je, že jsou v Československu - mysleli, že jsou v Rakousku a jedou do Německa.

V té době Olomouc obsazovali Poláci, Liberec Němci, Bratislavu Maďaři...což vím od svých vrstevníků.

Madam Šubrtová se určitě nemýlí v charakteristice národa roku 68 a v jeho víře v socialismus s lidskou tvář. Na druhé straně zásadně nesouhlasím s jejím ideologickým tvrzením, cituji" Pro mně je naprosto nepřijatelné, aby bylo možné 55 let po okupaci znovu oprašovat sovětskou propagandu, mísit ji s tupým národovectvím a neskrývaným rasismem, aby se pokřivovala naše historie". Konec citátu.

Tak takto ne, madam Šubrtová. Jste příliš mladičká na to, abyste chápala zkušenosti starších generací s velkoněmeckým nacismem, který vyvražďoval naše rodiny, a bez zásahu tehdejších Sovětů by tady nikdo z nás nebyl, včetně Vás. Velkoněmecká okupace 1939 totiž byla nevyvratitelně jiná liga ničitelství, nežli sovětská roku 1968. O tom snad diskutovat nemusíme.

Sám pocházím z rodiny a příbuzenstva zasaženého nacisty tak, že dva strýcové Obrany národa zahynuli v Osvětimi, dědečka zabilo gestapo, další strýc vězněn léta v Breslau a otce jako nejmladší totálně nasazen. Všechny tyto zkušenosti vedly nejen k roku 1945, ale i k roku 1968, a proto si většina národa cenila socialismu s lidskou tváří, který byl, jak uvádíte, převálcován - a já dodávám Brežněvovými, Ulbrichtovými, Kadárovými a Gomulkovými tanky, kteří takto nahráli na smeč všem mantrám o "neudržitelnosti a nereformovatelnosti socialismu", kdy se každý československý emigrant stal "chodící reklamou antisocialismu".

Přitom socialistické Rumunsko a socialistická Jugoslávie okupaci odmítly. A socialistická Jugoslávie byla léta pro Čechoslováky nedostižným vzorem, jak může fungovat jiná cesta socialismu, a Jugoslávii získala významné místo ve hnutí tzv. nezúčastněných zemích spolu s Indií. I proto bylo nutno Jugoslávii zlikvidovat jako stát a režim pomoci ustašovců,placených Západem. Protože jsem měl příbuzné v Jugoslávii, vím o tom i osobně dosti.

Ale opět k tématu - kde zůstala další významná tragická výročí?

Kde máme výročí Mnichova a hitlerovské okupace pohraničí?

Kde máme výročí českých obětí fašismu?

Máme sice památný den vyhlazení Lidic - ale to je vše?

To je absolutně nedostatečné.

A takový požadavek by například měl být "tupým národovectvím"?

Co je to za termín?

Češi nikdy nehlásali šovinismus - šovinismus spojený s nacismem hlásili pouze českoslovenští Němci alias Sudetoněmci.K nim se přidali fašisté luďáci, fašisté Maďaři a někteří Poláci.Ti pak s Němci porcovali Československo.

To bylo vše.A tak bychom mohli pokračovat.

Máme výročí židovského a romského holocaustu - velmi správně.

Ale nemáme výročí slovanské genocidy, utajujeme výročí 15.března 1939 téměř ve všech médiích.

Proč?

Abychom nerozezlili mocného německého souseda?

Nakonec jen tolik.

Madam Šubrtová se určitě nemýlí v tom, že roztříštěný národ se v těchto otázkách nesjednotí.Neodpovídá ovšem na otázku proč.

Kořen netkví rozhodně ve výměně generací "kdy podle ní mají mladí "mnohem více empatie a soucitu". Ke komu, ptám se? K Velkoněmcům, kteří zničili I.ČSR, k Sudetoněmcům, kteří většinově zradili I.ČSR a zaslouženě dostali odsun (a to ne všichni,jak se dnes lže, ale statisíce loajálních Němců mohly setrvat v ČSR podle dekretů!) nebo k obětem německé okupace , a k obětem sovětské okupace?

Pieta k obětem sovětské okupace je důležitá. Ale stejně tak je důležitá pieta k obětem velkoněmecké okupace. A v tom novodobá republika totálně selhává - i přes všechny možné projevy v Terezíně. Není možné oceňovat jen atentátníky na Heydricha a nebrat v úvahu 365 tisíc padlých a zavražděných Čechoslováků III. reichem.Je tu stále 365 tisíc pozůstalých rodin, je tu 700 tisíc rodin pozůstalých po otrocky nasazených v říši, je tu 350 tisíc rodin pozůstalých po vyhnaných Češích z pohraničí a vnitrozemí.

A stát se nestará ani o jejich památníky zřizované vlastenci na vlastní náklady, ani o piety na jejich památku.Stát má na starosti jiné věci - poděkování praporečníku Sudetoněmců, nebo kárání Čechů za jakési neidentifikovatelné "zločiny předků".

O zásluhách Herr Posselta nic nevíme, stejně jako o jakýchsi "zločinech Čechů". zato hodně víme o zločinech Velkoněmců, Sudetoněmců, a bohužel i o zločinech komunistických soudců a orgánů v určité éře, stejně jako o obětech sovětsko-varšavské okupace.Pouze bychom si nepřáli, aby se propaganda směšovala s vlastenectvím.

Paušální pohledy na věc, jaké prezentuje madam Šubrtová, řešení otázky určitě neprospějí.

TRADICE A KONTINUITA

12. 8. 2023

Státnost česká a československá, tradice a kontinuita

Prof. JUDr. Václav Pavlíček, DrSc.

"Při vzniku Československa jeho zakladatelé si byli vědomi, že jde jen o prvý krok na cestě k moderní státnosti. Mnohem obtížnější mělo být tento stát udržet jako jednotku vnitřně konsolidovanou a trvalou. Vedle faktoru času - alespoň padesátiletí společné státní existence, shodných státních osudů a kulturních tradic i faktoru hospodářského, měla integrující roli sehrát státní idea - republikánská idea československá, místo monarchistické a teokratické ideje státu rakouského, která ztroskotala.

Státnost v sobě obsahuje aspekty objektivní i subjektivní - tedy i vůli občanů po státu a jeho udržení. Státností lze v současné době rozumět především existenci a trvání samostatného státu a ztotožnění se jeho příslušníků s tímto státem a s jeho hodnotami. V nich projevují vůli k identitě odlišné od identity jiné. Státnost vyjadřuje kontinuitu mezi minulostí, přítomností a budoucností státu. Vychází z vědomí o trvání a trvalosti státu a z odhodlání jej udržet a rozvíjet i nadále v zájmu ochrany jeho obyvatel, národa chápaného spíše v politickém než jazykovém pojetí. Státnost zahrnuje i státní vědomí a úsilí lidu, národa o zachování existujícího státu nebo obnovení státu ztraceného. Český národ po roce 1918 bezpochyby ztotožnil svou státnost se státností československou a jeho státní ideou byla demokratická idea československá. Nepodařilo se mu však dosáhnout, z důvodů mezinárodněpolitických i vnitropolitických, aby takové vědomí státnosti bylo přijato všemi občany i jiných národností a existující stát trvale integrovalo. Zejména se nepodařilo získat německou menšinu, která vznikem Československa ztratila své bývalé privilegované postavení. Naproti tomu zcela pozitivní postoj k Československému státu mělo židovské obyvatelstvo, jež bylo v demokratické republice i reálně zrovnoprávněno.

Pojetí národa nebylo založeno na zdůraznění "kmenové příslušnosti", jako v prostředí německém, ale na individuální volbě jednotlivce a na jeho odpovědnosti se s touto ideou ztotožnit.

O významu národa, státní ideje a společných tradic jako státotvorných elementů se přesvědčujeme i v současnosti. Jejich nedostatek je příčinou kmenových válek v Africe, jejich existence je stimulujícím faktorem původně značně odlišných skupin přistěhovalců v Izraeli. Státnost je hodnota, za kterou občané pokládají i svůj život. Bez tohoto odhodlání a takových obětí nebudou žít svobodně. Zničit definitivně stát zevnitř znamená rozložit státotvornou ideologii, zbavit občany ideje státnosti nebo ji zcela zdevalvovat.

Ukazuje se, že znovu jsme svědky razantních pokusů toho dosáhnout, Prostředkem k tomu jsou opakované útoky některých publicistů na tradice a demokratičnost státní ideje československé a trvalé zpochybňování významu demokratické státní ideje české. Sloužit k tomu má i hanobení zakladatelů československého státu, aby se tím snížila i hodnota československé státnosti pro český národ i evropskou demokracii.

Masaryk podobně jako řada právních teoretiků zdůrazňoval kontinuitu české státnosti jako výraz její stability a samozřejmosti. Státní idea československá měla být zakotvená v této tradici jako idea demokratická "odrakouštěná". Vítězství pokojné revoluce v roce 1918 mělo napravit neúspěch českého státu po bitvě na Bílé hoře, zakotvený v míru westfálském. Tímto mírem skončily naděje na návrat J. A. Komenského a dalších českých exulantů, kteří z důvodů víry a svědomí museli z vlasti uprchnout. Svoboda myšlení a svědomí (byť relativní) založená i na obecné vzdělanosti, jež byla tehdy poražena, se měla stát po tři sta letech již plně nosnou ideou nového státu. Ideály americké a francouzské revoluce měly se stát idejemi československými. I výročí tohoto westfálského míru letos vzpomínáme a to jako aktu učiněného na úkor české státnosti, českého exilu a reformační vzdělanosti. Podobně se velmoci dohodly na úkor české demokratické státnosti i v roce 1938. Tato výročí mají symbolický význam pro českou státnost.

Pro někoho jsou symbolem porážky, ponížení a potupy. Pro jiného jsou příležitostí přiklonit se k právu silnějšího bez ohledu na osud národa a jeho nosné hodnoty. Při staroměstské exekuci byli popraveni vedle odbojných politiků i představitelé výkvětu české vzdělanosti, kteří se pro českou státnost angažovali. Za jazyk nebyl přibitý jen rektor Univerzity Karlovy Jesenius, jak o tom psal v době opět pro českou státnost těžké prof. UK J. B. Čapek, ale svobodný duch univerzitní vzdělanosti. Od té doby několikrát se opakoval týž obraz i na Univerzitě Karlově - perzekuce těch, kteří odporovali hubitelům svobodného myšlení a kultury, uskutečňovaná za pomoci fanatiků nové víry i bezohledných kariéristů toužících po moci a bohatství. Po takových porážkách svobody ducha a humanismu se otevřel prostor i pro denunciaci kolegů, lísání se k nové moci, ať již domácí či cizí a posléze – různě dlouhá období devastace vzdělanosti. Vztah politické moci k vzdělanosti národa – k univerzitnímu i obecnému školství a ke kultuře je rozhodujícím ukazatelem charakteru moci.

Na rozdíl mezi vzdělaností reformační a stavem pobělohorským symbolizovaným popravou bývalého rektora Univerzity Karlovy Mistra Jesenia ukazoval po Mnichovu historik a politik profesor UK dr. Kamil Krofta ve své knize Nesmrtelný národ. Ve shodě se Zikmundem Wintrem dokládal, že doba pobělohorská znamenala nejen nucenou emigraci českých vzdělanců, ale i drastické omezení nižšího českého školství. Upadal i český jazyk, na jehož ochranu přijal český sněm zákon ještě v roce 1615.

Po Mnichovu i dnes probíhá spor o význam české vzdělanosti, českého jazyka, o problémech demokratizace školství a jejím vlivu na českou státnost, o roIi vzdělanosti reformační i o rekatolizaci pobělohorské. Tento spor o hodnoty se promítá i do úvah o historii Univerzity Karlovy…

Tradice a symboly vyznačují státnost, vyjadřují její obsah. Projevuje se to ve státních symbolech, státních svátcích, státních vyznamenáních i v aktech představitelů státu. Profesor UK J. Pekař ve svém projevu na Univerzitě Karlově v roce 1935 ukázal na symbolický čin T. G. Masaryka, když odmítl vstoupit do katedrály sv. Víta a navázat tak na tradice monarchistické a akt státnosti československé založil na nových principech demokratických. Pekař tehdy objektivně ukázal rozdíl mezi svým a Masarykovým pojetím smyslu české státnosti: "Masaryk měl myšlenku národní, v níž já spatřuji nosnou sílu našeho dějinného života, za princip kulturně méněcenný, na rozdíl od ideálu nábožensko-humanitního, jejž měl za původní a osnovnou vzpružinu našich dějin - ale byl to právě Masaryk, jenž ideálu českého nacionalismu pomohl k vítězství v míře před tím nikdy nerušené."

Výňatek

Z publikace "O české státnosti", prof. JUDr. V. Pavlíček, CSc., vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 2004

České národní listy - příspěvky - Státnost česká a československá, tradice a kontinuita (estranky.cz) 

V Památníku Sachsenhausen Memorial 

V Památníku Sachsenhausen Memorial ve městě Oranienburg se konalo v pátek 21.4 a v sobotu 22.4. 2023 zasedání International Sachsenhausen Komitee (ISK). Za Českou republiku se zúčastnil člen SUOT Valašském Meziříčí Ing. Alois Martinek. V neděli 23.4.2023 se konala v tomto Památniku velmi důstojná vzpomínková pieta ve "Stanici Z", a to za účasti zástupců vlády Spolkové republiky Německo, vlády Braniborské spolkové země, zástuců Evropské komise a zástupců velvyslanectví 17-ti evropských zemí a členů ISK. Ing. Alois Martinek se zde setkal s jedním z posledních tří žijících bývalých vězňů koncentračního tábora Sachsenhausen, panem Emilem Farkašem, původně občanem Československé republiky (narodil se na Slovensku), který později po válce emigroval do Izraele ke žije dosud. Emilu Farkašovi je 94 let, těší se dobrému zdraví a přiletěl z Izraele, aby se účastnil vzpomínkových akcí u příležitosti osvobození KT Sachsenhausen. S úsměvem rozdával recept na to jak se dožít v dobrém zdraví tak vysokého věku - "stále sportujte, bez ohledu na věk a musíte se pořád pohybovat!" V neděli 23.4.2023 také proběhlo setkání historiků a zájemců o historii období II. světové války nazvané "Setkání generací", kde si členové mladší, střední i té nejstarší generace vyměňovali zkušenosti jak zachovat odkaz našich předků, kteří bojovali na frontách II. světové války, v domácím odboji jednotlivých zemí, předků, kteří se postavili proti totalitním režimům.

Společně s pracovnicí českého velvyslanectví v Berlíně položil ing. Martinek květiny k památníku československých studentů, kteří byli německými nacisty odvlečeni do KT Sachsenhausen po událostech 17. listopadu 1939.

Velvyslanectví CzechEmbassyBerlín

Památník Sachsenhausen

@GMSachsenhausen

si dnes připomíná 78. výročí osvobození vězňů koncentračního tábora. Z naší ambasády kolegyně Magdalena Dvořáková a p. Martinek z výboru International Sachsenhausen Komitee květinami uctili památku českých obětí tábora.

Vzpomínka na zapomenutého hrdinu 

VZPOMÍNKA NA PONÍŽENÍ ČESKÉHO NÁRODA-DATUM 15.3.1939

Zástupci Společnosti pro uchování odbojových tradic Valašské Meziříčí, Čsl. obce sokolské a TJ Sokol Valašské Meziříčí spolu se studenty Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí pod vedením Mgr. Alžběty Zetkové se 15. března 2023 poklonili památce významného příslušníka Obrany národa a bývalého ředitele tohoto gymnázia Františka Nedbálka u jeho pamětní desky v budově gymnázia na ulici Husova ve Valašském Meziříčí. Pan František Nedbálek byl za odbojovou činnost proti německým nacistům popraven 22. ledna 1943 v Breslau (dnešní Wroclaw).

PIETNÍ VZPOMÍNKA u příležitosti 173. výročí narození našeho prvého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka,kterou organizovala společnost SUOT z.s., se konala u jeho sochy v parku Botanika ve Valašském Meziříčí dne 7.3.2023.Za účasti vedení města Valašské Meziříčí a široké veřejnosti vzpomněl na aktivitu a činnost TGM v krátkém proslovu,člen naší SUOT,Ing.Alois Martínek.Hezký rámec akce vytvořili členové pěveckého sboru Beseda,kteří zazpívali také českou hymnu. 

PŘEHLÍDKA FILMŮ v kině Valašské Meziříčí

  Dne 10.listopadu 2022 byl uveden velmi působivý film o válce a našich hrdinech v ní. Good Old Czechs se stali třetím významným celovečerním filmem, který vznikl o čs. letcích ve službách RAF (po Nebeských jezdcích a Tmavomodrém světě).
O zarámování do kontextu se před filmem postarali tři vzácní hosté: zprava v předsálí: Alois Martinek (Společnost pro uchování odbojových tradic), Evžen Petřík (Československá obec legionářská) a Milan Pilmajer (Československá obec legionářská).

Pietního aktu u pamětní desky na náměstí, na Sokolské ulici a u pomníku T.G.Masaryka v parku Botanika se zúčastnili představitelé města včele s místostarostkou Yvone Wojaczkovou,zástupci valašskomeziříčských organizací a spolků spolu s veřejností. Součástí piety byly položeny věnce a promluvili členové SUOT Valašské Meziříčí.Na náměstí Mgr.Zdeněk Pomkla a u památníku TGM ing.Alois Martínek (jeho projev viz dále).

Florální kostel se otevře ve středu 22. června

Unikátní projekt umělců Michaely a Jiřího Černických, který tvoří 57 listnatých stromů na dohled památného vrchu Helštýn ve Valašském Meziříčí už roste do krásy. Ve středu 22. června v 11.00 se za účasti autorů, geologa Václava Cílka a dalších hostů poprvé představí veřejnosti. 

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ 31.3.2022

Vzpomínka na gnmjr.Rudolfa Pernického v Krhové 21.12.2021

Členové Společnosti pro uchování odbojových tradic z.s.Valašské Meziříčí,starostka obce Krhová,Danuše Kozlíková a Josef Kozlík ,spolu s místostarostou obce položili věnec k pomníku gnmjr.R.Pernického v Krhové  v den jeho úmrtí.

Český svaz protifašistických bojovníků, z. s.-NOVĚ ZALOŽENÝ SPOLEK 

Účelem nepolitického spolku , založeného jako občanská iniciativa 19. června 2021, je zachování a propagace tradování paměti národa tak, aby národně osvobozenecký boj v letech 1914−1918 a boj proti fašismu a nacismu v letech 1939−1945 byly pravdivě popisovány, vysvětlovány a hodnoceny. Je tak vytvořen prostor pro publikování pro historiky, badatele, studenty, členy klubů vojenské historie a všechny zájemce o období světových válek.

Pocta veteránům v Zašové

Členové SUOT Valašské Meziříčí ze Zašové v obci instalovali (po dohodě s vedením obce)vývěsní skříňku,kde komentují a dávají příspěvky k významným dnům,státním svátkům a výročím významných událostí.
Dne 11.11.2021, v Den veteránů,položili naši členové ze Zašové květiny k místním pomníkům.
Děti ze ZŠ Zašová pak v těchto dnech vzpomněly legionáře, padlé občany první i druhé světové války položením kamínků s namalovaným vlčím mákem.